Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Poslední pogrom Židů v Čechách

Konflikty s křesťanským živlem, konflikty s náboženskými, politickými, hospodářskými a sociálními podtexty, odvěké antisemitské nálady,

         které vyvrcholily v polovině 20.století holocaustem. Jak již jsme stačili ukázat, tak po celá staletí, obvykle vždy stala-li se nějaká závažná událost - například morová rána, požáry, bylo-li období hospodářské a sociální nestability a nejistoty, válka, vždy docházelo k mnohým nepokojům a výtržnostem, které byly protižidovsky zaměřeny. K těmto pogromům u nás docházelo již pravděpodobně od 11.století, kdy  do Čech přichází první Židé. Období pogromů ale vlastně definitivně končí začátkem 20.století Proto je mimořádně zajímavé, že ještě v roce 1918, navíc až v prosinci, kdy již válka byla u konce a Československá republika začínala fungovat jako samostatný státní celek, došlo v menším moravském městě, v Holešově[2], k naprosto ojedinělé události - poslednímu pogromu.

 

         V Holešově se již asi od 14.století nacházela poměrně početná[3]  židovská komunita, byla soustředěna do ghetta s vlastní synagogou[4], později dokonce se dvěma synagogami. Ke srážkám mezi židy a křesťany zde docházelo již dříve[5], ale převážně zde bylo soužití obou skupin zcela poklidné. Od 90.let 19.století se na celé Moravě zvyšovalo napětí mezi Čechy, právě se národně-politicky vymezujícími, a Židy,kteří se naopak většinou hlásili k německé národnosti a byli zcela loajální k rakouským úřadům. V letech války toto nepřátelství ještě více zesílilo a prolnulo se se všemi tradičními i nově vzniklými důkazy o škodlivosti židovského živlu. Židé byly obviňováni z donašečství (což byla jistě vzhledem k jejich politickému smýšlení pravda, stejně tak se ale také mnoho Čechů stalo udavači ), hromadění zásob, předražování zboží, vyhýbání se vojenské službě a s postupem času také ze zodpovědnosti za vojenské neúspěchy císařství, neúrodu, tuhou zimu atd. Po říjnovém převratu r.1918 se ale díky svižnému zvládnutí situace a problémů  novou státní mocí i díky ukázněnosti obyvatelstva podařilo zabránit nepokojům a protižidovským bouřím, které byly v podobě trestných výprav vlastně očekávány. Židovské obyvatelstvo bylo od počátku v novém státě zcela rovnoprávné s obyvatelstvem českým ( stejně jako již dříve za Rakouska - úplné zrovnoprávnění židovského obyvatelstva 1848), většina se ale stále hlásila k německé národnosti.

          Všude byla tedy situace klidná, největší problémy teď republika zažívala v souvislosti s celkovým poválečným vyčerpáním země a návratem frontových jednotek. Rozmístění těchto bojových útvarů v místech jejich původní dislokace ( v Holešově to byla strážní jednotka o síle 20 mužů, koncem listopadu posílená na dvojnásobek ) měla hrát v následujících událostech důležitou roli. V Holešově kolovaly od 29.listopadu řeči o tom, že „se asi půjde na židy“, zároveň se po městě začali pohybovat neznámí lidé ve vojenských uniformách, kterým však nikdo nevěnoval pozornost a 3.prosince se stále vše zdálo v pořádku, okresní hejtman dokonce odjel na hon, ale když se chtěl v 10 hodin večer dozorčí důstojník posádky v Kroměříži dovolat odloučené jednotce na nádraží v Holešově, zjistil, že sluchátko je hluché. Spojení se nepodařilo navázat ani za hodinu, to už se ale ulicemi města začaly rozléhat první výstřely a křik. Do židovské čtvrti této noci vrazil poměrně organizovaný dav poskládaný z několika místních občanů a mužů z blízkého okolí, hlavně lidí nevalné pověsti a části vojáků nádražní hlídky ( mimo jiných i její velitel por. Jan Zicha, voj. Adamčík, kteří se pravděpodobně stali hlavními organizátory pogromu a voj. Novák, kterému byl později prokázána i vražda žida Grunbauma ).

            Následujícího dne nepokoje dále pokračovaly a ani vojenská setnina o 120 mužích, která dorazila v 5 hodin ráno z Kroměříže na jejich potlačení, zdaleka nestačila. K rabujícím se navíc stále přidávali další lidé, kteří do města přicházeli na tradiční trh. Po deváté hodině ráno již nepokoje potlačovalo celkem  250 vojáků spolu s místními četníky a úředníky státní zprávy. Konečný klid ale zajistil až příjezd další  nesrovnatelně lépe vyzbrojené vojenské skupiny z Brna v poledne 4.prosince, která byla dokonce nucena umístit na náměstí dva kulomety.

          

          Bilance pogromu byla tragická: 2 lidé byli zabiti, 3 zraněni, vydrancováno bylo 51 domů, vyrabováno 30 obchodů a úmyslně byl založen požár v 6 domech. Při pozdějších četnických prohlídkách byly naloupené předměty nalezeny ve 126 domácnostech a dokonce ve věži místního katolického kostela.

             Následné vyšetřování trvalo několik měsíců a na jeho konci stanulo 15 obviněných civilistů. Z nich bylo potom 13 odsouzeno do těžkého žaláře na celkem 312 měsíců. Déle trvalo vynesení rozsudků vojenského soudu, u kterého bylo souzeno celkem 21 vojínů, poddůstojníků i důstojníků, jeho rozsudky byly také daleko tvrdší - například pěšák Josef Novák byl odsouzen na celých 10 let těžkého žaláře.

         Samotný pogrom měl za následek pokles počtu původního židovského obyvatelstva[6] skoro o polovinu ( je ale zajímavé že to se dělo i v jiných místech se silnější židovskou komunitou, kde se ale žádné nepokoje nekonaly). 

         Jeho kořeny spadají nejen do doby první světové války, ale i do období osamostatňování českého národa ještě před rokem 1900[7].  Nemyslím ale, že by se dal holešovský pogrom dávat do souvislosti s holocaustem, či ho dokonce považovat za jeden z jeho prvních projevů, tak jak to naznačuje PhDr. Zdeněk Fišer ve své knize Poslední pogrom[8]. Stal se naopak průvodním jevem velkých změn a uvolnění po první světové válce a počátku  samostatné existence československého státu, byl poslední takovou akcí v dějinách našeho národa a uvedl období, kdy zde mohlo židovské obyvatelstvo konečně zcela rovnoprávně žít vedle ostatního československého národa, období, které ale, jak se ukázalo, bylo bohužel nakonec velmi krátké.

 

 

[1]Tak tomu bylo u nás, v jiných evropských státech se hony na židovské obyvatele nestaly ještě dlouho něčím neobvyklým. Tak například v Rusku a na Ukrajině, kde pogromy dohnaly k emigraci do roku 1884 více než 2 miliony Židů , byly nové pogromy rozpoutány v letech 1903 - 1906 v souvislosti s revolučními protimonarchistickými pokusy (od tohoto období se také odvíjí historie izraelských kibuců; ty byly od počátku koncipovány v ideálech o beztřídní společnosti, jejichž kořeny vyrůstají právě z revolučních let 1904 a 1905). Pogromy se počítaly do stovek stejně jako jejich oběti. Ještě větší tragédií pro židovské obyvatelstvo Ruska a Ukrajiny  však byla občanská válka v letech 1917 - 1921. Podle dostupných údajů tehdy došlo k 887 větším a 349 menším pogromům v 530 židovských komunitách Ruska a Ukrajiny. Zahynulo při nich na 60 000 Židů .

[2] Nachází se v okrese Kroměříž, v podhůří Hostýnsko-Vsetínských vrchů.

[3] V době největšího rozkvětu - kolem roku 1848 žilo v Holešově 1694 židů, v roce 1918 to bylo 463 osob.

[4] Je to renesanční „ Šachova synagoga“, postavená po r.1559 na místě zničené starší modlitebny. Je nazvána po nejvýznamnější holešovské židovské osobnosti, rabínu Šabataji ben Meiru ha-Kohenu, zvaného Šach, který zde vedl ješivu a je zakladatelem židovské sekty  sabbataismu.

[5] Pogromy v r.1774, 1850, 1899. Všechny tyto konflikty byly místními státními orgány vždy brzy zvládnuty, co je však typické, nebyli-li viníci dopadeni, či dokonce zabyti během samotného zásahu proti davům, bylo vyšetřování většinou vedeno do ztracena a bez úspěchu.

[6] Vystěhovávání, změna národnosti.

[7] Jeden z předcházejících holešovských pogromů z roku 1899 byl tragickou událostí. Především ale kvůli velmi tvrdému zákroku ozbrojené státní moci - židovský občan nebyl raněn žádný, zato na straně pogromistů bylo skutečně mnoho zabitých střelbou armádních jednotek, které zřizovaly pořádek.

[8] Zdeněk Fišer: Poslední pogrom, Katos, Kojetín, 1996, 196 stran.

Převzato z internetu

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jaroslav Plha | středa 18.11.2015 14:25 | karma článku: 19,55 | přečteno: 1920x
  • Další články autora

Jaroslav Plha

Proč tu zůstanu

Nejsme hrdý národ. Jenže jsme tu furt. Přišel Němec, pobyl a zase odešel a my jsme tady furt. Přišel mužik, pobyl, odešel a my jsme tady ještě pořád furt. Přišla Unie, pobude a až se rozpadne, my tu zase budeme furt.

29.11.2015 v 17:35 | Karma: 33,78 | Přečteno: 2412x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Plha

Děkuji Vám pane Orwelle.

Když jsem přemýšlel nad tím, jak nejlépe připomenout výročí sametové revoluce, najednou mi přišla na mysli slova z legendárního českého filmu

23.11.2015 v 21:02 | Karma: 33,21 | Přečteno: 1549x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Plha

Žaluji Evropu, žaluji Francii! Text naštvaného Čecha válcuje internet!

Toto je dopis rozhořčeného Čecha. Proč žaluje Evropu a proč žaluje Francii? Necháváme ho v plném znění. Již nyní text Víta Pokorného sdílelo více než 21 tisíc lidí. V čem je jeho síla? Posuďte sami!

22.11.2015 v 19:16 | Karma: 47,74 | Přečteno: 30613x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Plha

Otevřený dopis střelcům a majitelům zbraní

Vážení střelci a majitelé zbraní, předevčírem, ve středu 18.11.2015 zveřejnila Evropská komise záměr novelizovat směrnici EU o střelných zbraní, které máme v rukou my, zákona dbalí občané členských států.

22.11.2015 v 18:10 | Karma: 39,42 | Přečteno: 3040x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Plha

V cizích službách

Vojáci německého Wehrmachtu a Waffen SS bojovali po skončení 2 sv. války za Francii v cizinecké legii v Indočíně...

18.11.2015 v 20:23 | Karma: 18,77 | Přečteno: 1140x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony

22. května 2024

Premium Muži s metastazující rakovinou prostaty, na kterou už nezabírá jiná léčba, se upínají k poslední...

Zvedneme minimální mzdu o tisíce, drtí predikce Zaorálek

22. května 2024

Sociální demokracie, kdysi nejsilnější strana, vypadla ze Sněmovny a teď se snaží proniknout...

Proč se malým Němcům nedaří v matematice. Ve školství nefunguje integrace

22. května 2024

Premium Vypadá to, jako by němečtí žáci najednou ztratili schopnost počítat. Podle nové studie německé...

Vyhrajte vstupenky na finále MS v hokeji. Máte jedinečnou šanci s iDNES Premium

22. května 2024

Je tady ještě jedna šance, jak získat vstupenky na finále hokejového mistrovství světa! Dvě místa v...

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...

  • Počet článků 11
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4019x
Člověk, s kterým mluvíte chce takhle zjistit kdo jste. Skrze pár prostoduchých otázek se snaží vás v co nejkratším čase někam zařadit. Přišpendlit k vám pár nálepek, aby se mu o vás lépe přemýšlelo. Ale opravdu si myslíte, že odpovědi na tyhle otázky definují kým jste? Ne, jsem kdo jsem...

Seznam rubrik